Nepředpokládám že mě potřebuješ
Čas nám vypršel, už mě nemilujíš.
Každá pohádka čeká na ukončení.
Princezna v pěnou, princ se šťastně žení.
A někdo trpí se střepem, věčné v hrudí.
A někdo se polibkem v trnní zámek budí.
Byl dan ní čas kdy milování bylo píseň
Teď být nablízku mění vášeň v tíseň
A podzim klepe, a s kostlivkou rukou
mě bere venku na přežití bez záruky.
Bolí me vše, a mrznutí jen začátek
pak přejde bida, tma a nedostatek.
Ale je lepe býti celá a nedokonalá
místo z povinnosti abych zůstala.
A budou klovat, budu ta na řadě,
i přivolána budu, pálena na kládě.
Protože každá byla vždy nevěrná
a kazda měla sny a křídla černá.
Návrat havrany hejna nekonají
volají kříkem, truchlí ale odlétají.
Po klade jen roztavené kování...
A prach ve větru, úsvit ranní shání...
