* * *

Noc si oblékla černé šaty 

a trva dele než život, 

a vítr se ozýva ostrý,

jak výkřik, smutní ženě.

Zima se blíží. Nic víc než drobky lásky.

Nejasné hádky a rozbité kletby.

Svět je zrcadlo, na kusy prasklo...

 A z měsíci krvácí stužka... 

Nic víc než ty, havran a režná rána.